iq business

cs | en

Aktuálně

      Logo_15_let_SMALL  

Více aktualit

Hledat

Úvod Aktuálně Teambuilding aneb Jak přenést pozitivní zážitek do firmy

Teambuilding aneb jak přenést pozitivní zážitek do firmy

HR News 25. 4. 2017, autor: Dominika Szymańska

Vzdělávací metoda, zavedená v 90. letech původně jako sport, si postupem času získala na oblibě u řady mezinárodních a v posledních letech i českých firem. Zaměstnavatelé totiž velmi rychle zjistili, že se jedná o poměrně nenásilnou formu, jak stmelit pracovní kolektiv a vnést svěží závan do stereotypního pracovního prostředí. Pojem teambuilding nebo také týmový koučink, pochází z angl. team (tým) a building (budování), tedy volně přeloženo jako budování týmového ducha. Jedná se o systematickou metodu práce s kolektivem pod vedením zkušených koučů a trenérů. Jejím cílem je tedy především posílit týmovou komunikaci, synchronizovat kooperaci jednotlivých členů týmu, usnadnit rozpoznání jejich rolí v pracovním kolektivu, posílit vzájemnou důvěru a zvýšit časovou efektivitu spolupráce. Forma a cíle teambuildingu se liší společnost od společnosti. Mnoho zaměstnavatelů v něm vidí rychlý nástroj, jak řešit špatnou komunikaci, která bývá nejčastějším zdrojem nedorozumění.

img   20160916_172659

Teambuilding pak volí ze tří základních důvodů. Některé jej realizují pouze jako nárazovou aktivitu spojenou s větší firemní akcí jako večírky, každoroční regionální meetingy nebo zkrátka jen proto, že se jim uvolní část rozpočtu, a tak se jejich zástupci rozhodnou vyzkoušet něco nového. V jiných společnostech, nejčastěji s ustáleným pracovním kolektivem s průměrným věkem 35+, má teambuilding za úkol kontinuálně řešit zažité stereotypy a komunikační bariéry vzniklé například tím, že se zaměstnanci separují podle oddělení nebo je pracovní prostředí příliš upjaté a to jim nedovolí navázat hlubší sociální vazby. Třetí skupinou je generace pod 35 let. Majitelé firem s převážně mladým kolektivem chápou teambuilding jako nedílnou součást firemní kultury, které jsou ochotni věnovat nemalé prostředky. Teambuildingové víkendy a jiné akce pořádají pravidelně a dokáží si je náležitě užít.

To vždy neplatí pro předešlé dvě skupiny. Podle studií tvoří až polovinu světové populace introverti. Pro člověka, který je zvyklý na určitý zaběhlý standard a svou pracovní „roli“, kterou hraje již několik let, může být vidina společného křepčení někde uprostřed lesů a s tím spojené ztráty respektu a důstojnosti, velmi stresující. Z pozice zaměstnavatele je tedy nezbytné zamyslet se nad formou a následným dopadem takovéto akce, volbou vhodného tématu dle věkové skupiny, funkce a společenské třídy, protože přílišné stmelování může být, za jistých okolností, spíše na škodu. Z respektované HR manažerky se totiž velmi rychle stane „ta neschopná paní, díky které jsme prohráli orientační běh“.

Také volba lektora může být stěžejní. Někteří lidé totiž velmi špatně snášejí, když je má mentorovat jedinec, který sotva ukončil střední školu. Je jasné, že se nelze zavděčit všem, ale menší interní průzkum před zahájením jakýchkoli příprav určitě není na škodu, protože žádná externí firma nezná vaše zaměstnance lépe než oni sami.

Jak komunikovat osobně

 Podle studií zvyšují teambuildingové aktivity týmovou soudržnost, a pokud jsou navíc sportovně orientované, také celkovou výkonnost a disciplínu. Zásluhu na tom má zejména otevřená komunikace, protože většina zaměstnanců je zvyklá komunikovat spolu z mnoha důvodů spíše e-mailem.
Teambuilding je ideální pro skupiny od 6 účastníků. Pokud jsou však větší než 12, je nutné je na jednotlivé aktivity dále rozdělit – tak, aby všichni měli možnost se aktivně zapojit. Počtu účastníků se musí přizpůsobit i téma her a počet aktivit. V minulosti nebyly výjimkou ani týdenní kurzy, dnes jsou běžné 2 – 3 dny podle toho, jaký přínos má akce mít.

Spoluhráči jsou najednou nuceni si vzájemně pomáhat, protože na tom závisí konečný výsledek, což zejména těm, kteří jsou zvyklí pracovat individuálně, dojde až při společné hře. Z tohoto důvodu se také nedoporučuje sestavovat akci tak, aby převládaly soutěžní aktivity, prohlubující rivalitu. Mezi vyhledávané zážitkové aktivity patří například škola vaření, strategické nebo únikové hry.

Jde také o vhodné podání, protože není nic horšího, než z ničeho nic rozeslat oznámení s termínem „akce“ někomu, kdo například vůbec neholduje sportu a je zvyklý na zaběhlý rytmus v obleku uvnitř své kanceláře. Takový člověk totiž předem ztratí motivaci a tato forma stmelování na něj bude mít, už jen z principu, úplně opačný účinek. Pro většinu lidí je důležité, aby samotná aktivita měla nějaký smysl nebo byla alespoň zábavná a odreagující, tedy by se rozhodně nemělo jednat o bezcílné pobíhání od stanoviště ke stanovišti. Pro úspěch akce je proto zásadní, aby byla zaměstnancům od začátku dobře komunikována.

Zábava, práce nebo obojí?

 Teambuildingové aktivity se úspěšně využívají k dosahování cílů. Hry účastníky sice „nutí“ komunikovat a vzájemně se podporovat, ale bez správné zpětné vazby a návazných aktivit zůstávají pouze příjemným oddychem od každodenní rutiny. Aby teambuilding opravdu posloužil k řešení problémů, musí jej následovat alespoň malé setkání, během kterého si účastníci znovu uvědomí, co se o fungování svého týmu dozvěděli, aby byli schopni tuto zkušenost přenést zvenku do běžného pracovního života. Mnoho firem na tento aspekt zapomíná a automaticky očekává, že teambuildingové aktivity zázračně zafungují. Pokud nenaplánují dlouhodobější následné kroky, brzy zjišťují, že zaměstnanci si akci skvěle užili, ale problémy se nevyřešily a nic se nezlepšilo.

Například metodika FunnelMind proto spojuje zážitek s jeho ukotvením a přenesením do praxe prostřednictvím workshopů, které následují po teambuildingové aktivitě. Během workshopu si účastníci nastaví plán změn, které povedou k plnění stanovených cílů zlepšování. Teambuildingové aktivity v tomto pojetí jsou např. vhodné i jako součást Development Center.

Teambuilding vs. teamspirit

Pro aktivity spojené s uvolněním atmosféry se začal stále hojněji využívat pojem teamspirit. Nejedná se o nic jiného než jednorázové, zpravidla jen několikahodinové aktivity na zpříjemnění pracovního procesu jako společná večeře, výlet či bowling. Většina firem provozuje teamspirit zcela bezděčně v rámci různých firemních akcí, ke kterým patří i vánoční večírek, narozeniny nebo oslavy spojené s mimořádnými pracovními výsledky.
Pomáhat teambuildingem. Zásadním trendem v oblasti teambuildingu se stalo zkracování délky akcí na maximálně 2 dny. Nejčastější jsou přitom akce jednodenní. Důvodem může být jak úspora nákladů, tak snaha zamezit větší absenci v zaměstnání.

Společnosti se také stále častěji obracejí přímo na hotely, nikoli na agentury k tomu původně určené. Některé hotely už dokonce zařadily teambuildingové aktivity mezi své pobytové balíčky. V případě využití takových nabídek ovšem nemůže firma očekávat žádný zásadní dlouhodobý efekt.
Pokud tedy můžeme věnovat teambuildingové akci pouze jeden den, je na místě maximalizovat její efekt právě správně zvoleným následným workshopem. Změnu zaznamenalo i zaměření jednotlivých aktivit, které se od těch nejzákladnějších, jako lanový park apod., posunuly k důmyslně naplánovaným akcím s příběhem, jejichž cílem může být poznání nebo relaxace.

Také teambuildingové aktivity zasáhl fenomén společenské odpovědnosti, které tak často probíhají na bázi dobrovolné pomoci předem zvolenému subjektu. Může jít o nadaci, sociální centrum, neziskovou organizaci či útulek, kterým zaměstnanci společnosti věnují svůj čas a propůjčí své ruce.
Z průzkumů plyne, že mnozí lidé jsou charitě velmi nakloněni, ale nemají čas nebo finance jí věnovat své úsilí. Pokud jim to však někdo touto formou zprostředkuje, získají dobrý pocit ze sebe samých a užitečnosti svého konání. Jednou z příležitostí je např. Den dobrovolnictví „Give & Gain Day“.